HOME

Start expedice monoxylon II na Staroměstském náměstí.

Start expedice monoxylon II na Staroměstském náměstí.

Monoxylon jest člun vytvořen z jednoho kusu dřeva, obvykle z kmene stromu. Jedná se tedy o poměrně jednoduché dlabané plavidlo, které bylo využíváno k plavbě již v kulturách tzv. primitivních civilizací.

Tento webový portál pojednává o českých námořních expedicích Monoxylon I. (r. 1995) a Monoxylon II. (1998), které testovaly možnosti použití monoxylů v rámci neolitické akulturace pobřeží Středozemního moře. Expedice plnily úlohu poznávací (experimentální) i dobrodružnou a přispěly několika závažnými postřehy k revizi dosavadního poznání pravěkých komunikací a způsobu, jakým bylo možné překonávat velké vzdálenosti v době, kdy byla mechanizace a logistika dopravy neznámým pojmem. V dnešní době je zřejmé, že monoxyly byli hojně využívány pro říční plavbu (hlavně raněstředověké nálezy z Polska a Ukrajiny, ale i Čech a Velké Británie), nicméně námořní plavba je dodnes považována za jiné sousto. Až nálezy a experimenty v Baltském moři a ve Středomoří ukázali, že se jedná o zcela legitimní myšlenku.

Kromě shrňujících informací o expedicích a jejich významu tento web rovněž slouží jako vzpomínkové místo pro účastníky tohoto úžasného dobrodružství. Lze očekávat, že se bude kromě oficiálních dokumentů plnit rovněž vzpomínkama osobního rázu, tak, jak dobývání pobřeží viděli lidé unavení pádlováním, hladem a žízní…

Radomír Tichý v centru experimentální archeologie Všestary.

Radomír Tichý v centru experimentální archeologie Všestary.

Iniciátorem, odborným garantem, vedoucím expedic a v neposledný řadě taky pádlařem obou akcí je Radomír Tichý (Doc., PhD.), t.č. vedoucí Katedry Archeologie královéhradecké University. Expedice monoxylon je taky provázána s projektem Archeoparku Všestary – jednak personálně (archeopark byl rovněž vybudován suitou kolem R. Tichého), v neposlední řadě taky proto, že dlabané čluny vnikali na jeho půdě a jsou tam dnes uloženy. Případným zájemcům o expedici proto doporučujeme návštěvu archeoparku s jedinečnou atmosférou středoevropského neolitu.

Obecná idea expedic vychází z pokusu o verifikaci možnosti neolitické akulturace Středomoří námořní cestou. Základní předpoklady:

  • začátek neolitu je ve Středomoří spjat s tzv. kardial-impresso keramikou. Ta je poměrně homogenní a rozšířena po pobřeží takřka v celé oblasti. Prostorová návaznost na moře je zřejmá a její homogenita poukazuje na to, že byla šířena poměrně rychle (třeba João Zilhão se domívá, že extrémně rychle – ne více, než v horizontu 6 generací!). Syntetický přehled k problematice šíření a lokálního „zakořenění“ mediteráneho neolitu lze komplexně popsat na základě studie Agathy Reingruber (2011)
  • zcela evidentně docházelo k překonávaní moře, o čemž svědčí např. neolitická distribuce obsidiánu z Liparských ostrovů. Tento vzácný artikl (technické vlastnosti) byl dovážen (obchodován? směňován?) na pevninské pobřeží Itálie, Francie, Španělska a j.
  • pokud v mladší době kamenné docházelo k transferu zboží (zcela určitě ano, otázné, v jakém množství), je cesta po vodě logická – energetická náročnost transportu po moři je násobně nižší, než po souši (hlavně v případě neexistující cestní sítě)
  • stavba jednoduchých dlabaných člunů (monoxylů) nevyžaduje specializované znalosti a řemeslnou organizaci. Lze si ji představit i v případě jednoduchých vesnických neolitických komunit, jak dokazuje množství etnografických paralel. Myšlenka porazit strom, vydlabat jej a použít k plavbě, je obecným memem společností, které v prostorově omezené míře cestuje, ale nedisponuje sofistikovanější organizací transportace (cesty, povozy…). Samotná stavba je nenáročná a použitý materiál je levný.
  • Naivní představy o „primitivech“, kteří nejsou schopní orientovat se za humny své vesnice, oprávněně zpochybnil již pionýr historické mořeplavby Thor Heyerdahl. V tohoto úhlu pohledu nic nebrání považovat i neolitiky za lidi odvážné, dobrodružné a bez problému překonávajíce velké vzdálenosti po moři. To není jako práce s buzolou, děti…

Pokud tedy akceptujeme myšlenku neolitizace Středomoří taky jako námořní výsadek (nikoliv nezbytně výhradní způsob!), pak se nabízí technické otázky způsobu, možností, náročnosti a navigace. Tyhle základní otázky vedly „náčelníka“ R. Tichého k testování možnosti monoxylů a k realizaci smělých výprav.