MONOXYLON II

Info

Expedice Monoxylon II. (srpen – září 1998) testovala podmínky námořní mořeplavby podél pobřeží Itálie, Francie, Španělska a Portugalska, v oblasti, kde pravděpodobně docházelo k raně neolitické akulturaci kulturou kardial-impresso. Byla organickým navázáním na první expedici, část posádky byli již zkušení mořští vlci z egejského dobrodružství. Organizačně byla pojata taky více velkoryse, na financování se podílelo několik významných sponzorů a diplomatickou záštitu nad expedicí převzal místopředseda Senátu ČR Petr Pithard.

Trasa

Podobně jako v případě expedice Monoxylon I. byla trasa druhého námořního monoxylu projektována podél pobřeží (vizuální kontakt s pobřežím), velkou úlohy při její volbě sehrávali názory na distribuci neolitického obsidiánu ze souostroví Lipari.

Vzhledem ke vzdálenosti (délka pobřeží od messinské úžiny do portugalského Lisabonu je cca 3500 km) a časovému omezení byla trasa rozdělena na několik úseků (viz mapa). V průběhu měsíce na moři pak posádky monoxylu upádlovali cca 780 km.

Loď

Konkrétní předlohou pro stavbu Monoxylu II. byl nález neolitického člunu z lokality Bracciano (Itálie), který je dnes vystaven v Museo Nazionale Preistorico Etnografico Pigorini (v Římě).

boat_monoxylon_bracciano

Monoxyl použitý na dryhé expedici se lišil od své předlohy v detailech, rozměrově a konstrukčně však odpovídal člunu „Bracciano“. Váha lodě v okamžiku dokončení činila 2650 kg, v průběhu plavby ovšem mírně kolísala v důsledku nasákavosti dřeva mořskou vodou.

boat_monoxylonII

Účastnící monoxylu II.